Dělená strava

Tvůrcem úprav jídelníčku podle pravidel tzv. dělené stravy americký lékař Howard Hay, který při jejich vymýšlení sledoval trochu jiný cíl, než redukci tělesné hmotnosti. Šlo mu totiž především o vyvinutí způsobu, jak úpravou stravovacích návyků pomoci lidem s nemocnými ledvinami. V dnešní době je nicméně jeho dělená strava známá právě spíše jako zajímavý způsob, jak se účinně zbavit přebytečných kil. A navíc jde i podle slov lékařů o metodu prospěšnou našemu zdraví. Dokáže nás totiž zbavit třeba i problémů se zažíváním, ale stejně na tak má pozitivní vliv i na samotnou funkci naší trávící soustavy.

Základní myšlenka dělené stravy vychází z toho, že jednotlivé druhy potravin se liší podle toho, jestli k jejich trávení v lidském organismu dochází v kyselém nebo naopak zásaditém prostředí. Jednoduše řečeno totiž samotný proces trávení nejméně zatěžuje naše tělo tehdy, kdy se během trávení nemíchají potraviny obsahující vysoký podíl bílkovin s potravinami, které oproti tomu obsahují především sacharidy.

Pokud tedy chceme našemu tělu a jeho potřebám vyjít vstříc, snažíme se od sebe oddělovat tyto druhy potravin i v našem jídelníčku. Odtud pak také samotný název dělená strava.

Velkou výhodou oproti jiným dietám, které spočívají v úpravách složek našeho jídelníčku je v případě dělené stravy zejména to, že z hlediska zdraví nepředstavuje žádná závažnější rizika. Pokud tedy pomineme nesmyslné extrémy typu střídat ob 14 dní bílkoviny se sacharidy.

Člověk totiž u dělené stravy nadále získává veškeré potřebné živiny v dostatečném množství, a ani nemusí jakkoliv trpět hladem. Naopak našemu tělu tímto způsobem můžeme spíše pomoci. Protože vlastní trávící soustavu nezatěžujeme společným trávením sacharidů a bílkovin, můžeme se na dělenou stravu dívat jako způsob prevence správného fungování trávícího systému.

Ale nyní už něco málo k samotnému dělení jednotlivých potravin tak, jak bychom si je u této diety měli osvojit.

Z pohledu přístupu dělené stravy existují tři základní skupiny, do kterých můžeme rozdělit veškeré potraviny. U první z nich se mluví o bílkovinách, druhá zastupuje sacharidy, a konečně třetí jsou tzv. neutrální. Jak jsme si už řekli, protože každá z těchto skupin vyžaduje k optimálnímu trávení trochu jiné vlastnosti vnitřního prostředí, je potřeba během jednotlivých jídel konzumovat vždy jídlo spadající do odlišné kategorie. Potom se tělo méně namáhá a nedostavuje se typická únava spojená s trávením.

Typicky proto pravidelně střídáme stravu: jeden den bílkovinnou, druhý den naopak sacharidovou. Tzv. neutrální potraviny můžeme jíst kdykoliv. Dodejme zde, že někteří zastánci dělené stravy razí i to, že není třeba vše střídat po dnech, ale postačí zde jen rozestupy mezi jednotlivými jídly. Například jednou bílkoviny, za dalších pět hodin sacharidy a naopak.

A které potraviny spadají do jaké skupiny? Mezi bílkoviny řadíme zejména maso. Můžeme jíst jakékoliv maso kromě vepřového. Pozor si musíme dát pouze na to, aby nebylo obalované ve strouhance! Ta už totiž patří mezi sacharidy. K bílkovinám dále řadíme vejce a mléčné výrobky, nebo třeba sóju. Do skupiny k bílkovinám se nicméně řadí i některé druhy ovoce, jako jsou citrusové plody nebo hrušky, meruňky a broskve.

Do druhé sacharidové kategorie pak můžeme zařadit především rýži a potraviny z celozrné mouky. Spolu s nimi i některé druhy zeleniny, jako jsou brambory nebo kukuřice. Samozřejmě dále také veškeré sladké ovoce, například banány nebo hroznové víno.

Ptáte se, které potraviny jsou u dělené stravy neutrální? Možná budete trochu překvapení. Kromě drtivé většiny zeleniny sem totiž můžeme zařadit i takové uzené maso nebo sýry obsahující přes polovinu tuku. Ale například také zakysané mléčné produkty, nebo ořechy! A samozřejmě také houby.

Nemusíte proto mít obavy, že budete strádat!