Hubnutí neznamená držet hladovku

02.06. 2014 • Hubnutí a cvičení 1298x

Zná to asi každý – při vyslovení termínu „dieta“ nás napadne a před očima se vybaví jediný obrázek: superštíhlý anorektický asketický člověk, na kterém takřka chřestí kosti a který krom dvou zrnek vařené rýže nebo listu ledového salátu během dne nic jiného nejí. Hladovku si idealizujeme jako nejelegantnější, nejspolehlivější a nejrychlejší cestu k vytoužené nízké váze. Mýtus, že hladovění může být člověku prospěšné, je však třeba vymýtit. Nejen, že je scestný, ale je i velmi nebezpečný. Tělo, které není na dlouhodobé nepřijímání potravy zvyklý, by na to totiž mohl „dobře“ doplatit.

Za hladovku je považován ten stav organismu, kdy lidské tělo nepřijme více jak 200 kilokalorií denně. Ruku na srdce, to je zatraceně málo. Například jeden bílý jogurt. A to se pořád ještě bavíme o příjmu potravy, kdežto v mnohých dietách se hladovkou rozumí úplné vynechání stravy. Některé jsou ale mírnější a dovolují ovocné šťávy nebo bylinkové čaje, z kterých, pravda, nějakou tu kalorii získat můžeme. Pokud za sen přijmeme něco mezi 200 až 800 kilokaloriemi, jedná se o nízkoenergetickou dietu. Jakkoli může být drastická, nedochází při ní již k riziku smrti vyhladověním, i přesto, držíme-li ji dlouhodobě. Přesto však nelze nízkoenergetickou dietu považovat za dietu, jelikož vůbec není určena zdravým jedincům. Cílovou skupinou pro toto (ne)stravování jsou ti, kteří musí v enormně krátké době zhubnout mnoho kilogramů tělesné váhy, což může být potřeba například u některých druhů lékařských operací.

Jak nízkoenergetická dieta, tak hladovka, s sebou nese celou řádku zdravotních rizik. Zvažte proto, jestli vaše touha zhubnout a ulehčit tak svému organismu nebude jakousi ironií, pokud k ubývání na váze zvolíte právě nezdravou a drastickou metodu. Při úplné hladovce si můžete přivodit těžkou dehydrataci, ztrátu vitamínů, minerálů a jiných stopových prvků, ale i vážnější zdravotní komplikace. Jednou z nich může být například ketoacidóza, ke které dochází v situaci, kdy musí tělo energii štěpit namísto z cukru z tuků. V těle se při hladovění také tvoří kyselina močová, která je v tomto období nadměrečně tělem vylučována. To má vlastní dopad například v tvorbě urátových kamenů. Krom toho tělo vedle tuku přichází i o svalovinu tvořenou z bílkovin. V těle se také snižuje krevní tlak, na což mohou být některé osoby velmi náchylné. Není mimo pole pozornosti možnost upadnout do bezvědomí v důsledku hladovění. Ba co více, vyhrocené stavy zaviněné ketoacidózou mohou dokonce zavinit i smrt, pokud tělu včas nebude dodán cukr, energie.

Nízkoenergetická dieta pak vedle těch vážnějších zdravotních rizik vyložených u hladovky nese i možnost (a velkou pravděpodobnost) vypadávání vlasů z důvodu oslabení vlasového lůžka a elasticity pokožky. Ztráta pružnosti a vitality kůže samozřejmě postihuje nejen vlasový porost, ale celé tělo. K těmto dopadům diety se může přidat zimomřivost nebo náchylnost k tvorbě žlučníkových kamenů. A to je, řekněme, již na pováženou.

Obzvlášť nevhodné je pokusničení s malými (či žádnými) dávkami jídla u těhotných žen, kojících žen, dospívající mládeže a samozřejmě i u dětí. Pacienti po náročných operacích by na hladovění neměli ani pomyslet, stejně jako ti lidé, kteří se léčí se žlučníkovými kameny. V neposlední řadě nelze než jmenovat ty, kteří mají cukrovku a kteří jsou doslova závislí na pravidelném sledování vývoje situace ve svém těle.

Cílem tohoto článku není odradit vás od diety jako takové, ale odradit vás od jejích násilných metod, které v těle vyvolají více negativních důsledků než pozitivních změn. Neopomínejme ani možnost psychických problémů a sklonu sklouznout do víru anorexie, což se může „poštěstit“ i dospělým ženám, zdaleka ne jen dospívajícím dívkám. Tento článek si proto klade za cíl vyložit, proč není dobré se stravy vzdávat. Měli bychom být rádi, že žijeme v požehnané době a ve správné zeměpisné poloze, kdy je samozřejmé být obklopen jídlem takřka na každém rohu. Nevyhýbejme se mu, ale upravme si jídelníček tak, abychom i společně s ním mohli zhubnout a přiblížit se tak k vysněnému ideálu podoby svého těla.

Redukční dieta, cvičení, zdravá strava bohatá na ovoce, zeleninu, vlákninu i minerály jistě patří mezi dobré a zdraví prospěšné věci. Pokud nemáme nějaké závažné zdravotní problémy, na které by nás upozornil praktický či specializovaný lékař, můžeme z diet vyzkoušet prakticky cokoli. Pokud však nechceme skončit v mdlobách někde na ulici, protože to náš organismus „prostě už nedal“, mějme trochu rozumu a nevystavujme se hladovění. Je nebezpečné a koneckonců i sám velký Buddha od přísné hladovky ustoupil jako od prvku, který nevede k vytouženému cíli, ale který by ho dovedl maximálně k předčasné smrti z důvodu podvýživy. Jelikož tento mudrc dostal na poslední chvíli rozum a počal opět jíst, zachránil sebe i mnoho dalších asketických mnichů. A právě u Buddhy se může každý inspirovat. Jí, jí cokoli mu lidé dají, avšak střídmě a nejvíce z rána. Inspirujte se tím, že s málem se dá žít, přežít a zhubnout. A přitom být šťastný. Bez žádné výživy to ale nepůjde...

Líbil se vám článek? Sdílejte ho prosím :-)
Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu


sponzorované odkazy

Další zajímavé články z rubriky 'Hubnutí a cvičení'
Tipy na jiné články