Jak snížit při hubnutí chuť k jídlu?

Každý byť jen pokus o snížení tělesné hmotnost musí provázet úprava stravovacích návyků a jídelníčku. Mnoho lidí, především těch s nadváhou či obézních zvyklých konzumovat neúměrně veliké porce potravy mohou mít hned na začátku procesu hubnutí veliký problém -  snížit objem jídla a odolat pokušení, která doslova číhají na každém rohu – sladkosti s jednoduchými cukry, slané pochoutky, slazené limonády, housky s tučnými majonézovými pomazánkami, chlebíčky apod. Přitom existují strategie, které by mohly „udržet“ vaše chutě na uzdě a třeba se jejich dodržováním dočkáte stavu, že při pomyšlení na  „svůdné“ pochutiny zůstanete v klidu a v pohodě.

Vyjděme ze situace, že začínáte s úpravou tělesné hmotnosti a po zdravém obědě jste na stejně zdravé vycházce. Jenže začátky bývají těžké a žaludku se změny nemusí vůbec zamlouvat. Přichází mlsná touha a v „jídelních představách“ se objevuje úplně něco jiného než ovoce a zelenina. Pravdou je, že přirozený hlad se dostavuje pozvolna, ovšem když dostanete na něco chuť a víte, že byste si to měli odepřít, můžete  se hlavně v počátcích procesu hubnutí dostavit nezvladatelná touha něco sníst. Vaše dřívější špatné návyky, nevyvážená strava a stress vyústí v nenadálé a nepříjemné kručení v žaludku. Někdy ale může jít o stav způsobený nemocí nebo užíváním některých léků.

Jak si pomoci ve chvílích pocitu prázdného žaludku?

Strategie č. 1 – jezte pravidelně

Jestliže budete opakovaně vynechávat z jakéhokoliv důvodu snídani či oběd, značně riskujete, že vám začne kolísat hladina cukru v krvi, následkem čehož  vás přepadnou nezvladatelné touhy si dát další porci jídla a vaše hubnutí dostane pěkně „na frak“.

Přitom si stačí rozplánovat tři vydatná jídla do několika porcí za celý den a dát přednost potravinám, které zaměstnají váš žaludek na delší dobu. Dejte si pozor na snídani, kdo se ráno nenají, toho často přepadne odpolední žravost a snaha hubnout vyjde vniveč. Ideálními potravinami pro první pokrm dne jsou například ovoce, zelenina, celozrnné pečivo a müsli ( nezapékané, jen sypané ).  Ovoce se opravdu hodí více ke snídani nebo jako vhodný zákusek po obědě. Svačit ovoce není moc vhodné, protože obsahuje dost vysoký podíl ovocného cukru, který podporuje vyplavování inzulínu. To vede k opětovnému snížení hladiny cukru v krvi a k dalšímu pocitu hladu. Jestli vás přepadne během dne nenadálý hlad, doporučuje se mlsat neloupané mandle, protože udržují v krvi stabilní hladinu cukru a velmi dobře pracují s hodnotami tělesných tuků.

Strategie č. 2 – zkuste omezit sladkosti

Už jako kojenci jsme zažívali tu slast u mateřského mléka a poznali jsme, že sladká chuť a příjemný šťastný pocit jdou ruku v ruce. Jenže sladkosti vzbuzují pocity hladu. Zamávají s hladinou cukru v krvi jejím prudkým zvýšením. Jednoduché sacharidy se rychle spalují a vyplavený inzulín hladinu cukru v krvi znovu sníží. A jak klesá cukr, mozek vyhlásí poplach a dostavuje se pocit hladu. Nastává koloběh, který má za následek jednak nemožnost zhubnout, jednak může vést až k diabetu. Proto raději konzumujte sacharidy, které se spalují pomaleji a nakombinujte je s bílkovinami, abyste neměli pocity hladu. Samozřejmě, že není důvod, proč si jednou nebo dvakrát týdně nedopřát kousek čokolády, protože tím zabráníte pozdějším neřízeným chutím sníst celou tabulku najednou.

Strategie č. 3 – důležitý je pocit štěstí

Jídlo ovlivňuje i vaše pocity. Čokoláda utěšuje, těstoviny snižují stres, sušenky zmírňují bolístky. Jenže potraviny sloužící jen k uklidnění duše nezasytí nadlouho, naopak. Není možné jíst pro prchavý pocit štěstí. Důvody nepohody hledejte ve své duši a ne v ledničce. Jestli budete uspokojovat své potřeby jídlem, tělo si na takový „obřad“ brzy zvykne a vám to přestane stačit. Určitě je lepší si udělat radost jinak, vaše chmurné myšlenky zaplaší  vyplavený hormon štěstí například svižnou procházkou.

Strategie č. 4 – nasaďte správný pitný režim

Možná se to nezdá, ale nedostatek tekutin vám může přivodit pocit zakousnout něco dobrého. Zejména když máte hodně práce a zapomínáte na doplnění tekutin, dostaví se pocit sucha v ústech a žaludek se ozve kručením. Řešením jsou bylinkové čaje, voda nebo řídké polévky. Lahev s pitím stavte vždy na místo, abyste na ni dobře viděli.

Strategie č. 5 – lékař může pomoci

Pokud dbáte na vyváženou stravu a přesto vás hlad doprovází na každém kroku ( a hubnutí je v nedozírnu ), může se jednat o špatnou funkci štítné žlázy. Jestli produkuje malé množství hormonů, dochází ke zpomalení metabolismu a máte pocit únavy. Doprovodným příznakem je i narůstající chuť k jídlu. Za sníženou funkcí  štítné žlázy u žen stojí její autoimunitní onemocnění, které se projevuje chronickým zánětem bez bolestí. Lékař vám při návštěvě odebere krev a endokrinolog by měl provést vyšetření štítné žlázy ultrazvukem.

Strategie č. 6 – pozor na léky

Některé léky, například na migrénu, alergii, cukrovku či deprese, mohou zvyšovat chuť k jídlu. Stejné vedlejší účinky mívají i medikamenty na bázi hormonů, nejčastěji antikoncepce. Jestli užíváte takové léky a máte neustálou chuť na jídlo, poraďte se s lékařem a zkuste najít jiná řešení.

Strategie č. 7 – pobývejte na světle

Nedostatek přirozeného ( denního ) světla má nepříznivý vliv na vaši mysl. Stačí dlouhé noci a krátké dny, kdy  tělesný metabolismus vyprodukuje silnou chuť na jídlo a především na sladké. Velmi rychle se pak stanete gaučovými „obyvateli“ a kromě ovladače k televizi musíte držet „něco“ k zakousnutí. Samozřejmě, opak je správně. Vyrazte na procházku a kromě denního světla využijte i svitu lamp. Pohyb vám navodí pocit štěstí, spálíte nějakou energii a zapomenete na lenošení s krabicí sušenek.

Rychlé triky k zahnání touhy na sladké

Vyčistěte nebo vypláchněte si ústa pastou či vodou s příchutí máty. Máta potlačuje chutě na kalorické bomby.

Podle britských odborníků žvýkačka zahání náhlou chuť si dát něco dobrého. Žvýkání působí proti stresu snižováním vyplaveného stresového hormonu kortizolu. A stres se nejčastěji řeší jídlem.

Chuť vám pomůže zahnat i čínská akupresura. Špičkou ukazováčku mačkejte 10 až 20 sekund bod mezi horním rtem a nosem.