Pokud se vysloví slovní spojení krevní skupina, zpravidla nám vytane na mysli situace, kdy následkem nehody utrpíme nebezpečnou ztrátu krve, a musíme tak rychle podstoupit transfuzi. Znalost vlastní krevní skupiny, stejně jako skupiny našich nejbližších tak má v naších myslích obrysy blízké otázkám spojeným s první pomocí, případně nedostatkům zásob té které krve – každý z nás dnes ví, že některé krevní skupiny jsou vzácnější než jiné. To ale není vše.
V posledních letech jsme totiž svědky toho, jak se mnozí z nás na základě krevních skupin pokouší vypovídat o člověku a jeho vlastnostech. Můžete se tak nechat navézt do diety určené přímo pro vaši konkrétní skupinu, můžete narazit na texty popisující povahy jednotlivých nositelů krve určité skupiny. Tento trend se po celém světě zřejmě nejvíce rozšířil v Japonsku. Je to právě země vycházejícího slunce, kde světlo světa spatřily ojedinělé příručky, jichž se nakonec každé prodalo přes pět milionů (!) výtisků.
Pojednávaly přitom o tom, co máte v závislosti na typu vaší krevní skupiny nejen jíst, ale i o tom, jací jste, a s jakými lidmi si budete nejlépe rozumět. Dokonce v nich každý mohl najít poměrně podrobný rozbor toho, s kým na vás čeká skutečné partnerské štěstí, a kterým krevním skupinám naopak hrozí přinejmenším italská domácnost. Vrchol této vlny samozvané psychologie krevních skupin potom představovala série drobných předpovědí, v nichž se den co den - spolu s aktuálním zpravodajstvím – mohl každý seznámit s prognózou, jak úspěšný pro něj bude dnešní den. Vše samozřejmě záviselo na tom, jakou máte krevní skupinu. I když se drtivá většina lékařů těmto úvahám jenom pochechtává, stále můžeme narazit na další. Pojďme se proto blíže podívat na to, jak tomu je s krevními skupinami ve skutečnosti.
Krevní skupiny se nejčastěji dělí podle tzv. AB0 systému. V těchto třech znacích jsou ukryty názvy všech čtyř hlavních skupin, tedy A, B, AB a 0. Z nich je celosvětově nejrozšířenější krevní skupinou 0. V České republice k ní kromě toho přistupuje také skupina A. Pokud naopak hledáme tu nejméně rozšířenou, dostáváme se ke krevní skupině AB.
Druhým nejrozšířenějším způsobem dělení druhů krve do jednotlivých skupin je potom rozlišení podle tzv. systému Rh faktorů, přičemž zde existují skupiny Rh+ a Rh- (čtou se jako rh plus resp. rh minus. Zde je rozšířenější skupinou Rh+.
Častým zdrojem nejasností ohledně krevních skupin je nepochybně otázka způsobu, kterým je dána konkrétní krevní skupina u toho kterého člověka. Obecně můžeme říci, že krevní skupinu dědíme po našich rodičích. Zároveň je ale celá věc poněkud složitější. Od obou z rodičů dostáváme do vínku polovinu naší genetické výbavy, u čehož platí, že geny krevních rodičů se vzájemně zkříží.
Teď však záleží na tom, který z nich se ukáže být tím silnějším – podle toho se nakonec u dítěte objeví jedna ze čtyř možných variant, která je výsledkem spojení genů obou rodičů. Jinými slovy, pokud se setkáte s někým, kdo bude schopný se do krve pohádat o tom, že se dědičnost krevní skupiny řídí podle pohlaví, pak vězte, že tomu tak určitě není. Na čemž je konec konců postavený také způsob, podle kterého se dnes určuje otcovství dítěte.
Již jsme si naznačili, že vedle AB0 systému se typy krve také třídí na Rh+ a Rh-. I když máme tendenci tomuto rozdílu obvykle přisuzovat menší závažnost, lékaři to tak naštěstí nedělají, což plně docení teprve ti, kdo očekávají přírůstek do rodiny.
V případě, kdy spolu mít dítě žena s krevní skupinou Rh-, a muž se skupinou Rh+, totiž může nastat situace, kdy dítě po otci zdědí pozitivní faktor Rh. Tehdy dojde k reakci krve matky a dítěte, jež vyústí v závažné zdravotní komplikace, a je nutné přistoupit ke krevní transfuzi.