Hlíva ústřičná

10.08. 2012 • Zdraví 3051x

Není tomu tak dávno, co hlíva ústřičná byla známa jednak samozřejmě jako skutečná houbová pochoutka, ale také díky okolnostem provázejícím její sběr – houbaři již před poměrně dlouhou dobou odhalili, že pokud v lese narazíte právě na hlívu, je dobré si toto místo zapamatovat, protože není žádnou výjimkou, aby se na stejném místě objevila znova. Postupně však k výjimečné chuti hlívy, a odéru dobrodružství spojeného s jejím hledáním, přispělo i poznání, že pokud je tato houba skutečně něčím významná, pak jsou to její zdravotní účinky. Obecně sice můžeme říci, že houbaři se většinou těší dobrému zdraví, ale pokud se blíže podíváme na laboratorními testy doložené účinky této houby svým tvarem připomínající ústřice, pak zjistíme, že v říši hub hlíva ústřičná zřejmě nenachází konkurenci. I když narkomani nejspíše budou tvrdit něco jiného.

Hlíva ústřičná – Pleurotus ostreatus – patří mezi dřevokazné houby. Během období od konce léta až do zimy se tak v přírodě můžeme setkat s at´už živými nebo odumřelými kmeny listnatých stromů, na nichž se objevují charakteristické trsy těchto hub. Hlívám ústřičným nejlépe svědčí společnost buků, vrb, ořešáků nebo bříz. Zároveň však platí, že v současnosti se rychle rozvíjí také jejich pěstování, které z hlívy ústřičné – alespoň co do rozsahu takto získaných výnosů – dělá třetí nejdůležitější houbu na světě.

Pokud jde o charakteristické vzezření hlívy ústřičné, její klobouk obvykle dorůstá rozměrů v rozmezí pěti až pětadvaceti centimetrů. V období dospělosti se tato houba vyznačuje hladkým a masitým kloboukem nejčastěji o tvaru půlkruhu s výrazně ostrým krajem, mladé houby je potom mají spíše sklenutý a podvinutý. Pro hlívu ústřičnou je typické poměrně široké spektrum možných zabarvení – od modrých odstínů přes světlé tóny hnědé může přecházet až k břidlicově šedé barvě. Třeň může být dlouhý, jindy ale může prakticky chybět. Lupeny bývají bíle, spolu se stárnutím houby potom postupně tmavnou.
Přistupme již ale k účinkům hlívy ústřičné, jimiž příznivě ovlivňuje lidské zdraví. V první řadě je nutné říci, spolu s konzumací této houby do svého těla dostáváme dlouhou řadu velice důležitých látek, které do něj navíc přichází v téměř ideálních poměrech. Vitamíny řady B, C, D, nebo K, velké množství důležitých stopových prvků (železo, draslík, sodík, fosfor, zinek, jód, bór nebo selen). Stejně tak se touto cestou do lidského organismu dostávají mnohé proteiny, aminokyseliny nebo mastné kyseliny.

Hlíva ústřičná se tak zde ukazuje jako vítaný způsob, jak podpořit zdravou výživu našeho těla, a pojistit si pravidelný přísun těch nejdůležitějších látek, bez nichž se neobejde jeho správné fungování. Zde bychom ještě rádi připomněli, že není nutné hlívu ústřičnou pojídat výhradně v podobách, na jaké jsme u jedlých hub zvyklí.

Mnohým z nás připadá chuť některých z nich připravených jídel, nebo dokonce hub jako takových, bytostně odporná. Takoví lidé potom mohou sáhnout po některých z mnoha v současné době na českém trhu dostupných přípravků a kapslí, které se snaží poskytnout maximum toho, co lidskému zdraví může hlíva ústřičná nabídnout, aniž by zároveň člověka nutili k vlastnímu pojídání nenáviděných hub.

Vraťme se ale zpět ke konkrétním léčebným účinkům. Kromě preventivního posilování organismu – jež z hlívy ústřičné dělá vynikající doplněk stravy každého sportovce – funguje i jako vhodná odpověď na mnohé konkrétní obtíže. Například tak účinně vyrovnává krevní tlak nebo snižuje hladinu cholesterolu v krvi: pomáhá tedy každému, kdo trpí problémy se srdcem. Dostupná čísla rovněž dokazují, že hlíva ústřičná snižuje hladinu cukru, čímž pomáhá při léčbě cukrovky. Stejně tak přináší úlevu lidem s astmatem nebo některými alergiemi. Lidé podstupující chemoterapii potvrzují, že jim hlíva ústřičná pomohla v boji s jejich chorobu, a především výrazně potlačila právě nepříjemné vedlejší účinky chemoterapie. Dodejme ještě, že tato houba také pomáhá celkovému lepšímu fungování metabolismu a vnitřní obnově orgánů.

Pokud trpíte některými z popsaných obtíží, je dobré hlívu přijímat každý den, což vás s trochou úsilí ani nemusí přijít draho – její trsy si totiž bez větších obtíží můžete vypěstovat na dřevěných špalcích, případně v pytlích s promočenou slámou.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho prosím :-)
Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Googlu


sponzorované odkazy

Další zajímavé články z rubriky 'Zdraví'
Tipy na jiné články